Přestože úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění setrvale klesá, představují stále nejčastější příčinu úmrtí ve většině evropských zemí, včetně České republiky, kde jsou odpovědná za polovinu všech úmrtí. Česko přitom v porovnání se západní Evropou velmi zaostává. Ve srovnání s Francií je u nás úmrtnost na tato onemocnění téměř třikrát vyšší.
Nejčastější příčina hospitalizace
Významným podkladem kardiovaskulárních onemocnění je ateroskleróza neboli kornatění cév zásobujících srdeční sval. Ta vede k ischemické chorobě srdeční, jež se projeví jako infarkt, ale často vede také k srdečnímu selhání. Druhým významným zdrojem onemocnění jsou procesy stárnutí kardiovaskulárních tkání charakterizované jizvením, ukládáním abnormálních forem proteinů v srdci, tuhnutím cév a ukládáním solí vápníku do cév a srdečních chlopní. Ty pak často vedou k srdeční arytmii, izolované systolické arteriální hypertenzi, hypertrofii srdce a chlopenním vadám srdce.
Všechny tyto procesy způsobují nakonec poškození srdce, které se projeví jako chronické srdeční selhání. Jen tímto onemocněním trpí v ČR 230 tisíc lidí a jejich počet roste přibližně o 20 % za 15 let. Současně se jedná o nejnákladnější kardiovaskulární onemocnění a nejčastější příčinu hospitalizace na interním oddělení. Náklady na péči o srdeční selhání v ČR jsou odhadovány na 15-20 miliard korun ročně.
I přes výrazné pokroky je zjevné, že vývoj nových léčebných postupů a farmak pro léčbu srdečního selhání a ostatních forem kardiovaskulárního onemocnění představuje jednu z priorit biomedicínského výzkumu. V centru zájmu vývoje stojí především postupy ovlivňující bioenergetiku srdečního svalu, zásahy do neurohumorálních interakcí mezi srdcem a ledvinami a dále postupy ovlivňující specifické patofyziologické cesty vedoucí k rozvoji tohoto onemocnění, a to jak na bázi konvenčních léků, tak interference s genovou expresí molekulárních cílů.
Na čem pracujeme a čeho jsme dosáhli
Cílem spolupráce IKEM, ÚOCHB a FGÚ v této oblasti je vývoj nových diagnostických a terapeutických postupů léčby srdečního selhání a jemu předcházejících kardiovaskulárních onemocnění, jako je koronární ateroskleróza, fibrilace síní, hypertenze a věkem podmíněné poškození cév a chlopní.
Probíhající projekty vycházejí z dlouholeté spolupráce pracovníků z FGÚ (prof. Bohuslav Ošťádal, Ing. Michal Pravenec) a IKEM (prof. Luděk Červenka, Ing. Ludmila Kazdová, prof. Jan Pirk, prof. Rudolf Poledne) a zaměřují se na:
- studium vztahů mezi diabetem mellitem a inzulinovou rezistencí a jejich vliv na průběh a klinické projevy srdečního selhání (prof. Terezie Pelikánová a doc. Vojtěch Melenovský – IKEM, Dr. Jan Kopecký – FGÚ),
- studium interakcí mezi funkcí srdce a funkcí ledvin u hypertenze a během časných fází srdečního selhání (Dr. Ivana Vaněčková, prof. František Kolář, Dr. Josef Zicha, Dr. Jan Neckář – FGÚ, prof. Luděk Červenka – IKEM),
- studium mitochondriálního metabolismu myokardu u pacientů se srdečním selháním (Dr. Josef Houštěk, dr. Tomáš Mráček – FGÚ, doc. Vojtěch Melenovský – IKEM),
- význam metabolismu tukové tkáně u srdečního selhání a fibrilace síní (prof. Martin Haluzík, doc. Vojtěch Melenovský, prof. Josef Kautzner – IKEM, Dr. Jan Kopecký – FGÚ),
- vývoj tkáňových náhrad pro kardiovaskulární chirurgii (prof. Jan Pirk – IKEM, doc. Lucie Bačáková – FGÚ).
Tyto projekty zahrnují jak klinické patofyziologické studie na pacientech, tak experimentální studie na experimentálních zvířecích modelech či tkáňových preparátech, a vedly již k řadě společných publikací v prestižních časopisech.
